Já a multimédia a další školní "vychytávky"...

Mám-li zapátrat v paměti, co všechno jsme měli za mých školních let na základní škole v oblasti "multimédiií" k dispozici, vzpomenu si maximálně na meotar, a ten sem ještě tak úplně nepatří. Nějaké hodiny informačních technologií pochopitelně proběhly, dokonce jsme si s pomocí učitele založili první mailové schránky, ale do běžného uživatelského života s PC to mělo přeci jen ještě daleko. Pokud bych se měla zaměřit čistě na oblast výuky českého jazyka a literatury, tak si vybavím pouze klasickou tabuli a křídy, max. "papírové pracovní sešity", které nám v té době připadaly jako maximální ulehčení veškerého školního opakování probírané látky. Žádné interaktivní tabule, žádná pravopisná přes internet, natož snad interaktivní učebnice či čítanky.
S příchodem na střední školu se situace poměrně zlepšila. V hodinách jsem se již setkala s "promítáním probírané látky na plátno", s prezentacemi vytvořenými v programu Power Point. Také jsem získala nějakou širší představu o tom, jak pracovat s Wordem či Excelem, a jak si s těmito programy co nejvíce ušetřit práci:). O využití internetu ani nemluvě. Takřka každodenní vyhledávání informací, referátů, posílání mailů, komunikační programy typu ICQ apod. se stalo skoro až rutinou.
I přesto se považuji za naprosto běžnou a průměrnou uživatelku PC a internetu. Až nyní, jak se postupně seznamuji s dalšími možnostmi využití multimédií ve výuce nejen českého jazyka a literatury, zjišťuji, že nejen internet je alfou a omegou veškeré "přípravy" na hodiny, ale dá se využít i mnohem efektivnějších způsobů a metod. Otázkou zůstává, jak moc se učitelé (potažmo možná i já) budou chtít podřídit těmto metodám a nakolik je zařadí do svých učebních plánů. Osobně bych zvolila zlatou střední cestu - v určitých oblastech (např. v hodinách literatury) bych asi zůstala u "starých a osvědčených metod", ale co se týče nejrůznějších pravopisných jevů apod., asi bych využila modernějších metod, které opravdu ušetří práci a hlavně čas.